Zapouštím kořeny hlouběji než ostatní.
I do srdcenarvu víc balastu než je obvyklé.
V odpočítávání časovaného jara
stejně jako v letech, kdy jsem myslela na konec,
znovu klíčí vzpomínky.
Zběsile, jako plevel, který vrůstá do polí,
intenzitou tropických lián,
dokud půdu nezadusí pro všechno ostatní.
Vytržená z desítek domovů,
odervaná od jejich prahů,
kořeny sedřené, polámané a zjizvené,
jen pomalu srůstají.
Cestami neznačenými znovu zvedám křídla…
