Často se v různých skupinách na Facebooku objevuje otázka, zda někdo neztratil klíče, psa, telefon, náušnici nebo manželku. Případně dotaz, uvozený známým klišé: Zkusím sílu Facebooku… Otázka nálezce, případně někoho, kdo vytrousil někde nějaký předmět, nezřídka obsahuje sloveso ztratil s chybou.
„Nestratil někdo peněženku?“
„Ten, kdo stratil klíče od auta – mám je u sebe.“
Jasně, ono to láká. Protože foneticky nám tam to „es“ pořád leze. Nikdo neřekne „neZtratil“ se zdůrazněným „zet“.
V chytrých knihách se můžeme dopátrat poučky, která nám naservíruje informaci o slovesu dokonavém, kterým slovo „ztratil“ je. Něco jsi ztratil a basta fidli. Rozluč se s tím. Přičemž nedokonavou podobou je sloveso tratil. (Pokud jste to slovo ještě neslyšeli, pak vězte, že znamená přicházet o něco, prodělávat něco a podobně trvaleji, delší čas, nebo celou dobu.)
V našem případě tak tvoří předložka z- z nedokonavého slovesa sloveso dokonavé. A u téhle transformace je přípustná pouze varianta s předponou z-.
Tratil (nedokonavé) = ztratil (dokonavé)
Jednodušší pomůckou je podle mě ta, kterou mi vtloukl do hlavy češtinář už na základce. A sice o změně stavu. Pokud jde o sloveso, které vyjadřuje změnu stavu, pak se píše vždy s předponou „z“. Pokud tedy někdo ztratí bůhvíkde snubní prstýnek pár dní po svatbě, změna stavu to určitě bude.
A pro dotyčného zřejmě ne změna poslední.
